Co poškozuje zubní sklovinu? Nejčastější příčiny prasklin a poškození

Zubní sklovin je nejsilnější částí vašich zubů - tvrdší než kost a schopná odolávat tisícům stisků denně. Ale i ona má své hranice. Když se začne praskat, ztrácí svou ochranu, a zub se stává zranitelným. Nejde o vzácnost. Každý pátý dospělý v Česku má alespoň jednu prasklinu ve sklovině, kterou nevědomky zanedbává. A většinou to není důsledek úrazu. Je to výsledek opakovaných, malých útoků, které děláte každý den.

Co vlastně zubní sklovinu poškozuje?

Zubní sklovinu nezničí jedna věc. Je to kombinace. Když se kyselina, mechanický stres a bakterie spojí, vznikne dokonalá bouře. Největší nepřítel není cukr - je to kyselina. A ta se vytváří, když bakterie v ústech fermentují sacharidy. Kyselina rozpouští minerály ze sklovin, a to se jmenuje demineralizace. Když se to opakuje denně, skloviná se začíná oslabovat. Představte si, že každý den na váš zub někdo kapalí octem. To je přesně to, co se děje, když jíte sladké nebo kyselé potraviny často a bez přestávky.

Co se toho týče, kyselé potraviny jsou nejčastějším pachatelem. Limetky, citrony, kvasné nápoje, vína, pivo, káva, dokonce i některé ovoce jako jablka nebo hrušky mají pH pod 4,0 - což je hranice, kdy kyselina začíná poškozovat sklovinu. A pokud si to piješ po celý den? Pak sklovině není dána žádná příležitost k obnově. Slinná tekutina potřebuje alespoň 30 minut, aby znovu nasycila zub minerály. Když jíš nebo piješ každou hodinu, sklovině nezbyde čas na léčení.

Brusení a zubní brusky

Nejen kyselina. Další velký škodce je brusení zubů - známé také jako bruxismus. Mnoho lidí tře zuby během spánku, aniž by to věděli. Výsledkem jsou nejen bolesti čelisti, ale i tenké praskliny ve sklovině. Tyto praskliny nejsou vždy viditelné na rentgenu, ale stačí malá, skrytá trhlina, aby se do ní zasáhly bakterie. A pak začne karie pod sklovinou - kde ji nikdo nevidí, dokud není příliš pozdě.

Brusení zubů zvyšuje tlak na zuby až na 800 liber na čtvereční palec. Pro srovnání: normální žvýkání je kolem 100 liber. To znamená, že když brusíš zuby v noci, podobáš se někomu, kdo každou noc zatíží zuby těžkým kladivem. A skloviná, ač tvrdá, není ocel. Je křehká, když je opakovaně zatěžována. Mnoho lidí si nevšimne, že mají praskliny, dokud nezačnou cítit citlivost na studené nebo teplé potraviny.

Zubní plak a kariózní bakterie

Zubní plak není jen „špína“. Je to biofilm - živá kolonie bakterií, které se přichycují k povrchu zubu. Tyto bakterie, hlavně Streptococcus mutans, jsou specializované na přeměnu cukru na kyselinu. A nejen to - vytvářejí kyselou zónu kolem zubu, která se neodplaví vodou. Když se plak nesmíří, vytváří mikroprostory, kde kyselina působí neustále. A to je přesně tam, kde začínají praskliny. Nejprve se skloviná oslabí, pak se začne štěpit, a nakonec se dovnitř dostane infekce.

Právě tyto skryté praskliny pod plakem jsou ten nejnebezpečnější typ poškození. Nejsou vidět, nebojí se zubní kartáček, a nebojí se i některé zubní pasty. Je potřeba speciální kontrola, často s laserem nebo digitální rentgenovou technikou, abyste je objevili dříve, než dojde k zániku zubu.

Zubní náležitosti a nevhodné návyky

Používání zubních kartáčků s příliš tvrdými štětinami je další častou chybou. Mnoho lidí si myslí, že čím tvrdší kartáček, tím čistější zuby. Ale to není pravda. Tvrdé štětiny způsobují mechanické poškození skloviny, zejména u lidí, kteří čistí zuby agresivně. Výsledkem jsou nejen zubní abrazie - tedy opotřebení povrchu - ale i jemné praskliny, které se postupně prohlubují.

Stejně škodlivé jsou návyky, jako si hrát zuby s něčím tvrdým - například otevírání láhví zuby, žvýkání kostí, nebo držení kovových předmětů v ústech. Každý takový náraz může vytvořit mikroprasklinu, která se během několika měsíců rozšíří. A pak se zub začne chovat jako křehké sklo. Když na něj náhodou zatlačíte při žvýkání, může se zlomit.

Chybějící fluor a nedostatečná péče

Skloviná potřebuje minerály - hlavně fluor, vápník a fosfát - aby se sama obnovovala. Když máte v pitné vodě nízký obsah fluoru, nebo se nečistíte pravidelně, vaše zuby nemají šanci se obnovit. V Česku je většina vody fluorovaná, ale pokud piješ jen minerálku bez fluoru, nebo se čistíš jen jednou denně, pak ztrácíš příležitost k přirozené regeneraci.

Nejlepší způsob, jak podpořit obnovu sklovin, je používat zubní pastu s fluoridem a čistit zuby dvakrát denně, nejméně dvě minuty. A navíc - po jídle, když jsi jíl kyselé potraviny, nečisti zuby hned. Počkej 30 minut. Kyselina ještě nebyla neutralizována. Když čistíš hned, štětice jen rozmačkávají oslabenou sklovinu. Počkej, ať se sliny zasycí zub minerály.

Co dělat, když už máš prasklinu?

Praskliny ve sklovině nejsou vždy viditelné. Pokud cítíš citlivost na studené nebo teplé, pokud máš bolest při žvýkání, nebo když se ti zub zmenšuje, je čas k lékaři. Nečekat je klíčové. Malá prasklina se dá uzavřít kompozitním materiálem - stejným, jaký se používá na výplně. Je to rychlé, bezbolestné a nevyžaduje odstranění zubu.

Ve většině případů stačí jedna návštěva. Lékař použije laser nebo speciální barvivo, které zvýrazní prasklinu. Pak vloží těsnění, které zabraňuje vniknutí bakterií. Pokud prasklina je hlubší, může být potřeba korunka. Ale to už je druhý stupeň. Pokud to zanedbáš, může dojít k infekci zubního nervu - a pak už je potřeba kořenové ošetření nebo extrakce.

Jak to předcházet?

• Pijte vodu místo kyselých nápojů - nejlépe s fluoridem.
• Po jídle kyselého nebo sladkého počkej 30 minut, než si čistíš zuby.
• Používejte zubní kartáček s měkkými štětinami a čistěte dvakrát denně po dvě minuty.
• Používejte zubní pastu s alespoň 1450 ppm fluoridu.
• Nežvýkejte tvrdé předměty - ani kosti, ani oříšky, ani nápojové korky.
• Pokud víš, že brusíš zuby v noci, nech si vyrobit ochrannou nástavbu od stomatologa.
• Navštěvuj stomatologa každých šest měsíců - i když nic nebojíš.

Zubní sklovinu nezničí jedna věc. Zničí ji kombinace malých chyb, které opakuješ každý den. A to je přesně ten moment, kdy se můžeš změnit - ne zubního lékaře, ale sebe.